Ahnen-und-Wappen FORUM

Hallo,
ich suche einen Artikel von Johann Endt über Langstrobnitz zwischen 1650 und 1850.
Leider kann ich die mir vorliegende tschechische Fassung nicht lesen.
(Ich habe sie im Internet unter dem Link: http://www.kohoutikriz.org/data/w_endt.php gefunden).Es handelt sich bei dem Text um eine Übersetzung aus "Sudetendeutsche Familienforschung, 11, 1938-1939, S. 87-95".
Wer kann sonst noch weiterhelfen? Das Buch von Hans Plan: Chronikv on Langstrobnitz 1985 habe ich bereits.
Vielen Dank
Franz

Nachdem ich auf meine erste Anfrage keine Reaktion erhalten habe, möchte ich hier den Text anführen. Vielleicht hat ihn jemand im deutschen Original bzw. kann ihn mir übersetzen.
Teil 1
JOHANN ENDT
Charakteristická rodová jména z Dlouhé Stropnice
podle záznamo z let 1650-1850
Ves Dlouhá Stropnice (Langstrobnitz) se prvými svými staveními dotýká ješt mste
ka Horní Stropnice (Strobnitz) a táhne se pak pYi potoce podél silnice míYící do Šejb (Scheiben). Chalupy a statky stojí však ve své vtšin nikoli pYi silnici, nýbrž jsou bu vystavny na vyvýšených místech
i v paloucích trochu opodál. Co do po
tu domo se može ta ves pokojn mYit s Horní Stropnicí. Je proto pochopitelné, že zna
ný po
et rodo tu žijících vtiskl bhem desetiletí a staletí obci ur
itý ráz. Vý
et by už podle abecedy mohl za
ít u pYíjmení Antoni. Veit Antoni získal roku 1683 stavení
p. 4 a zanechal je 1708 pozostalé vdov Sophii, po níž pYešlo 1721 na syna Martina Antoniho. Veit Antoni ml ješt druhého syna Jakoba. Ten koupil roku 1722 stavení
p. 34. Po jeho smrti bylo svYeno vdov Regin. Jejich syn Philipp koupil nkdy mezi rokem 1741 a 1756
p. 49, 1756 pak ale
p. 64. Ten dom posledn jmenovaný pYešel 1780 dál na jeho syna Johanna Antoniho, který ho roku 1828 pYenechal svému synu Albertovi. PYed rokem 1679 sedl Georg Antoni na grunt
p. 20. Ve zmínném roce pYedal statek svému synovi Georgu mladšímu, ten pak 1701 zase svému synovi Simonu Antonimu. Simonov bratr jménem Gregor Antoni koupil roku 1691 dom
p. 30. TYetí ze syno onoho Georga mladšího pokYtný na jméno Urban Antoni pYevedl 1703 na sebe
p. 60. To po nm se tam pak "po chalup" Yíkalo Uwein. Stavení zostalo už v držení rodu, neboe 1734 následoval jako ddic syn Thomas Antoni, v Yad pokra
oval 1770 syn téhož Martin, 1795 toho jeho syn Franz, 1827 Franzov pak syn Thomas. p. 43 získal 1731 Josef Antoni, pYedal je 1757 svému synu Albertovi, od nhož pYevzal statek zase jeho syn Johann, 1811 následoval syn posledn jmenovaného Adalbert a (1863) jeho syn Albert Antoni. Andreas Antoni pYišel z Lužnice (Luschnitz) do Pasek (Schlagles, do r. 1980 i "
esky" Šlágles! - pozn. pYekl.), znovu tam koupený dom prodal a stal se 1729 majitelem dvorce
p. 49 v Dlouhé Stropnici. Jeho syn Josef Antoni získal 1766
. 35 a pYenechal ten majetek 1793 svému synovi Matthiasu Antonimu. Po smrti Matthiasov v roce 1799 pYešel 1801 statek na jeho matku Magdalenu, která ho už téhož roku odevzdala do rukou svého druhého syna Bernharda Antoniho.
Nositeli jiného pYízna
ného rodového jména jsou dlouhostropni
tí Fröstlové, dYíve psaní i Fröschl
i Frössl. Georg Fröstl koupil 1685 stavení
p. 47. Jeho syn Simon je pYevzal 1705 a ur
il je vnem své dceYi Marii 1732. Ta však 1736 dom pYenechala svému bratru Jakobu Fröstlovi a ten zas ho 1750 vymnil za
p. 31. Jeho syn Johann Fröstl se stal majitelem statku l779. Roku 1805 pYešel majetek na Galla (Gallus=Havel, tedy Havla) Fröstla, od nhož se dostal 1810 jeho pozostalé vdov Rosin, po ní pak 1828 synu Josefovi, 1871 vdov po nm Elisabeth. p. 26 koupil 1662 Jakob Fröstl ze Šejb. Jeho kYestní jméno dosud žije v ozna
ení "po chalup" Jogei, které se na tom míst udrželo. Po mnoha majitelích stavení mezitím je držících dostalo se kone
n 1746 Josefu Fröstlovi, který je pYedal 1788 synu Matthiasovi. V kupní listin je jmenován Matthias Pichler, podepsal se však Matthias Fröstl. 1815 statek pYedal synu Martinovi, jenž ho posledním poYízením svYil 1849 svému synovi Josefu Fröstlovi. Na
p. 11 sedl pYed rokem 1658 Ambros Fröstl. Téhož roku pak dom pYedal synu Georgovi, ten 1719 svému synu Jakobovi, který jej vymnil 1735 za statek
p. 9. Po chalup se tam odtud Yíkalo Jagl. Následovali Jakobov syn Matthias od roku 1746, vdova po nm Magdalena l757. Ta se téhož roku znovu vdala, a to za Alberta Kopplhubera, kterému byl pYi té pYíležitosti statek pYipsán. 1777 ho pYedal svému nevlastnímu synovi, tj. synovi zmínného Matthiase Fröstla, který se jmenoval stejn jako jeho zesnulý otec. 1820 byl svYen statek Matthiasov pozostalé vdov Marii, která ho ješt téhož roku pYedala do rukou synu Johannovi. 1850 následoval syn téhož Anton Fröstl. Léta Pán 1913 byl majitelem Johann Herzog. Po
tyYi generace byli Fröstlovi vlastníky
p. 53: Josef 1753, jeho syn Johann 1788, vdova po nm 1807, její syn Matthias 1819, toho syn Bernhard 1843.
Rodina Glaserova pocházela ze Šejb. Tam vlastnil Albrecht Glaser stavení
p. 2. Jeho syn Jakob koupil 1658 v Dolní Stropnici dom
p. 30. Ponvadž ale pYevzal v Šejbech zmínný statek po otci, pYenechal hornostropnický dom svému bratru Adamu Glaserovi. Syn posledn jmenovaného Matthias Glaser koupil v Chlupaté Vsi (Rauhenschlag) statek
p. 1. Ml dva syny: Matthiase a Andrease. Prvý z nich získal 1735 v BedYichov (Friedrichschlag)
p. 16, kde se pak i rod udržel, Andreas Glaser se ale zakoupil v Pasekách, kde vlastnil od roku 1756
p. 8. S Paulem Glaserem (kupoval 1851) vyhasla pak i tato rodová linie Glasero. Ze Šejb pocházel také Melchior (
esky také Melichar - pozn. pYekl.) Glaser. Byl to syn Hanse Glasera z tamjšího
p. 2. Roku 1729 nabyl
p. 20 v Dlouhé Stropnici. Následoval ho syn Bernhard 1762, toho syn Jakob 1803, vdova po Jakobovi Katharina 1837 a syn Johann 1843. Od
p. 20 se 1838 vydlil nový statek
p. 107, pYi
emž polovina pozemko byla pYipsána tomuto novému stavení. Majitelem se stal Jakobov syn Matthias Glaser.
U Grimuso lze rovnž hovoYit o dvou liniích. Christoph Grimus ml 1655 zcela splaceno
p. 45. 1659 je pYedal svému synu Franzovi, ten pak 1694 zase svému synu Georgovi, po nmž následoval jeho syn Simon 1739, který dom pYedal 1771 svému synu Jakobovi. Se synem téhož Simonem rod na
p. 45 vyhasl. Jeho kupní smlouva pochází z 2. ledna 1804. ZemYel 13. února 1806 a zanechal jmní své pozostalé vdov Ann Grimusové. Ta se vdala za Lorenze Herzoga, mlynáYe v Šejbách. Gregor (tj.
esky XehoY - pozn. pYekl.) Grimus nabyl 1682
p. 35 v Dlouhé Stropnici, prodal je 1686, odešel do Šejb, získal jeden z tamních statko, vymnil ho ale 1699 za
p. 38 v Dlouhé Stropnici. Na tom stavení
p. 38 ho pak následoval jeho syn Jakob, toho syn Gregor 1729, vdova po nm Maria 1743. Gregorov syn Wenzel (
esky Václav - pozn. pYekl.) koupil 1773
p. 65 a další ze syno Friedrich získal ženitbou
p. 9 v roce 1722, vymnil je však 1735 za
p. 11. Jeho syn Bartel (
esky asi to co Bartoš - pozn. pYekl.) Grimus se 1757 oženil s vdovou Evou Schrederovou a stal se tím majitelem
p. 76.
Rodové jméno Grossinger
i Grössinger nebo také Grasinger bylo spole
né Dlouhé jakož i Horní Stropnici. Adam Grossinger koupil 1692
p. 67, pYedal statek 1743 svému synu Martinovi, ten 1765 pak zase svému synu Antonovi, který ho 1809 pYenechal svému synu Johannovi. Ten už 1818 zemYel a zostavil majetek své svobodné nejstarší sestYe Ann Grossingerové, která se poté provdala za Ignaze Völderla ze Starých Hutí (Althütten). Michael Grossinger ml 1655 zcela splaceno stavení
p. 54. Šest let nato pYedal je svému synu Veitovi (
esky Vítovi - pozn. pYekl.), ten pak 1705 zase svému synovi Valentinu. Jiný ze syno Michaela Groseingera Reichard koupil 1707
p. 77; od nho pYevzal ten dom 1743 jeho syn Georg a vdova téhož roku 1751.
Simon Haberl se stal 1686 koupí majitelem
p. 35. Jeho syn Johann získal 1729
p. 75, pYenechal ten dom 1752 svému synu Lorenzovi (
esky VavYincovi - pozn. pYekl.), který ho pYedal 1780 svému synu Matthiasovi. Od toho pYešel 1837 na jeho vnuka Johanna Haberla, od nho zas 1862 na jeho syna Leopolda Haberla, který v té dob nebyl ješt plnoletý.
Dom Thomase Pergera stál více než 40 let pustý, než koupil ten pozemek s domem 1673 Simon Gröbl a stavení zbudoval znova. Jeho syn Reichard je pYevzal 1703. Od nho pYešlo na jeho syna Andrease 1743, pak 1770 na Andreasova syna Jakoba, 1806 na Jakobova syna Johanna, 1843 posléze na Johannova syna Matthiase. Druhý ze syno Reicharda Gröbla jménem Johann koupil 1737
p. 17 v BedYichov, tYetí pak jeho syn Adam Gröbl 1747
p. 13 v Dobré Vod (Gutenbrunn) blízko Chlupaté Vsi.
Gregor Hartl koupil 1656
p. 27 a pYedal je 1701 svému synu Lorenzovi. Druhý Gregorov syn Ambrosius Hartl získal 1676
p. 64, vymnil však 1703 ten dom za
p. 62 a odkázal je Ursule (
esky Voršile - pozn. pYekl.), dceYi jeho bratra Urbana, která se 1717 provdala za Matthiase Kopplhubera. Urban Hartl koupil 1681
p. 65, prodal ale ten majetek deset let nato. Gregor Hartl ml ješt jednoho syna rovnž jménem Gregor. Ten koupil 1696 v Pasekách
p. 11. Jeho nástupci v držení toho statku byli: jeho syn Albert 1743, toho syn Matthias 1774, Matthiasov syn Andreas 1814, toho syn Paul, Paulov adoptivní syn Paul Hartl-Reiter, jeho syn Wenzel Hartl od roku 1928. Hartlovi mli i
p. 81. Paul Hartl byl od roku 1736 jeho prvým majitelem to pYíjmení nosícím. Následoval jeho syn Martin 1780, syn téhož Johann 1807 (nejprve podle otcovy závti, 1811 pak koupí), posléze jeho syn Johann Hartl mladší 1842.
Široce rozvtvená byla rodina Herzogova. Ve druhé polovin 17. století byli v Dlouhé Stropnici usedlí hned tYi Herzogové: Gallus, Matthias a Urban. Gallus Herzog vlastnil
p. 26 od roku 1678, po jeho smrti dom pYešel 1693 do vlastnictví jeho vdovy Ursuly, od ní na syna Josefa 1720 a 1743 na vdovu po nm Susanne. Matthias Herzog koupil 1660
p. 31 a 1688
p. 32. Roku 1679 tento dom ve vlastnictví Galla Seidla vyhoYel. Oba statky pYešly 1694 na Matthiasovu pozostalou vdovu Elisabeth. Ta prodala 1707
p. 32 Wenzelu Stockenhöferovi, zatímco
p. 31 pYenechala synu Gregorovi, ten pak 1706 svému bratru Dionysiu Herzogovi. Gregorov syn Wenzel Herzog získal pro sebe nejprve
p. 1, statek však vymnil 1738 za
p. 33. Ten majetek rodina po léta uhájila. Po Wenzelovi na nm následoval 1757 jeho syn, 1813 pak syn téhož Gregor, 1835 Gregorov syn Matthias, 1853 Matthiasov syn Jakob. 1913 vlastnil ten statek Philipp Herzog. p. 33 získal už 1690 Michael Herzog, 1702 pYešlo na Philippa Herzoga a ten je prodal Veitu Eibensteinerovi, od nhož ho nabyl výmnou 1738 výmnou Wenzel Herzog. Michaela a Philippa Herzogovy mohl pojit pYíbuzenský svazek, který pYiml Wenzela, aby statek vrátil nazpt do rodového vlastnictví. Syn Philippa Herzoga Valentin nabyl 1729
p. 30 ženitbou. Jeho syn Franz pYevzal ten dom roku 1764, nezanechal však žádných vlastních potomko, snad jen dva schovance. Urban Herzog koupil 1681
p. 72 a pYenechal je 1705 svému synu Urbanovi. Jako jeho synové se uvádjí Paul, Josef a Georg. Paul Herzog získal 1740
p. 72. Jeho syn Gregor je pYevzal 1779, toho syn Johann 1819, Johannova vdova Agnes 1822, syn Johann mladší 1843. Vdova Maria Herzogová vlastnila ten statek i roku 1913. Druhý syn Paula Herzoga jménem Johann koupil v Dobré Vod 1778
p. 13, které dal ddictvím svému synu Martinovi (1806), ten pak zase svému synu Ferdinandovi. p. 11 v Dlouhé Stropnici koupil 1737 Josef Herzog. Jeho následovníky v rodové posloupnosti držení statku byli jeho syn Matthias 1771, toho syn Josef 1811, Josefov syn Jakob 1849 a Jakobov syn Matthias 1869. Po nm následovali 1882 už jako vlastníci Johann a Maria Frößlovi. Georg Herzog získal 1736
p. 70. Z jeho rodové vtve následovali ho na tom statku syn Anton od roku 1770, Antonov syn Lorenz 1823, Lorenzov syn Josef 1870 (do roku 1872). Jiný ze syno Georga Herzoga Lorenz koupil 1778
p. 26 v BedYichov. PYedtím zmínný Anton Herzog ml vedle syna Lorenze ješt jednoho syna Matthiase, který nabyl v BedYichov
p. 26, brzy však zemYel: vdov po nm Maria pYipadl majetek 1798. Krom Galla, Matthiase a Urbana Herzoga dokládá se v 17. století ve Dlouhé Stropnici také Adam Herzog, který vlastnil pYed rokem 1655
p. 71 a pYenechal je 1661 synu Matthiasovi. Dále pak Georg Herzog, který ml pYed rokem 1660 v držení
p. 50 a téhož roku pYedal je svému synu Urbanovi, který je zase 1718 prodal vlastnímu synu Martinu Herzogovi. Kone
n tu byl Lorenz Herzog, který 1691 koupil
p. 76. Ponvadž neml syna, pYedal statek 1729 své dceYi Ursule. p. 15 vlastnil pYed rokem 1665 Ambros Herzog. 1659 pYedal svému synu Hansovi statek, který šest let nato pYipadl vdov po nm Helen. Adam, Ambros, Georg a Lorenz Herzogovi nemli tedy pro pozdjší
as nijakého vtšího významu.
Starým selským rodem jsou i Höckerovi (psali se dYíve také Hacker a pak Häcker). PYed rokem 1655 vlastnil Nikolaus Höcker
p. 46. Jeho syn Michael pYevzal statek 1693, Michaelov syn Bernard 1725, po jeho smrti vdova po nm Regina 1743, která ho pYedala synu Heinrichu Höckerovi. Po tom následoval v držení majetku jeho syn Philipp 1779, syn téhož Albert 1789, Albertov syn Jakob 1827 (do roku 1836). Nikolaus Höcker ml ješt druhého syna jménem Lorenze, který koupil 1692
p. 61, 1721 je pYedal svému synu Michaelovi, ten pak 1762 zase svému synu Antonovi a ten 1794 synu vlastnímu. Dalším majitelem statku byl zee Albert Reiter. Urban Höcker si nechal na sebe 1673 pYipsat
p. 59. Jeho syn Albert koupil 1720
p. 52. Zmínný už Bernard Höcker ml vedle syna Heinricha ješt druhého mužského potomka jménem Jakob, který 1757 koupil
p. 39. Ten dom ml ve vlastnictví i jeho syn Paul od roku 1790, synova vdova Maria od roku 1824. 1862 byl o majetku poYízen totální výpis. Albert Höcker koupil
p. 69. Jeho syn Thomas se stal duchovním, takže statek pYevzal jeho bratr Urban. U nho jsou doloženi
tyYi synové: Matthias byl povYen vedením sirot
ích ú
to na panství Nové Hrady, tj. pozemkových knih novohradských. Syn Josef Höcker koupil 1764
p. 3 v Pasekách (jeho nástupci tam byli syn Matthias 1801, syn téhož Florian 1819, kone
n Florianov syn Florian mladší 1868, jehož dcera Barbara vlastní statek podnes - rozumj 1938 - zatímco její bratr hospodaYí na jednom statku v Dobré Vod). p. 69 v Dlouhé Stropnici pYevzal 1784 tYetí syn Urbana Höckera jménem Albert, po nm je vlastnila od roku 1823 vdova po nm Sophia (
esky Žofie - pozn. pYekl.), od roku 1831 její syn Matthias, toho syn Wenzel pak od roku 1876. V roce 1913 vlastnil to stavení Lorenz Sommer. Urbanov
tvrtý syn Johann koupil 1773
p. 57, pYedal je 1816 svému synu Adalbertovi, ten zase 1849 svému synu Johannovi. Roku 1869 pYešel majetek na Johannovu nezletilou dceru Marii Höckerovou, po její smrti pak na její matku Katharinu Höckerovou, znovu provdanou Herzogovou.
Sudetendeutsche Familienforschung, 11, 1938-1939, s. 87- 95

Nachdem ich auf meine erste Anfrage keine Reaktion erhalten habe, möchte ich hier den Text anführen. Vielleicht hat ihn jemand im deutschen Original bzw. kann ihn mir übersetzen.
Teil 2
JOHANN ENDT
Charakteristická rodová jména z Dlouhé Stropnice
podle záznamo z let 1650-1850

Michael Kaindl se stal 1679 majitelem
p. 71. Z jeho rodu ho tam následovali syn Bartel 1718, jeho syn Josef 1757, Josefov syn Franz 1801, vdova po nm Maria a její syn Paul 1821, syn téhož Bernhard 1842, kone
n Bernhardov syn Paul 1882. Jméno Paul Höcker má i majitel z roku 1913. Bartel Kaindl ml vedle Josefa i druhého syna Andrease, který koupil 1755
p. 16. Následujícími majiteli z jeho rodu byli syn Albert 1793, jeho syn Matthias 1826 a Matthiasov syn Michael 1866.
Georg König byl majitelem
p. 7 pYed rokem 1673, kdy ho pYedal svému bratru Urbanovi. Toho následovala v držení statku jeho vdova Maria 1708, ji zase syn Matthias 1718, dále jeho syn Andreas 1748, toho syn Albert 1790, Albertov syn Paul 1827 a toho posléze jeho nezletilý syn Paul König. Z dtí Urbanových lze doložit Bartela Königa, který koupil 1705
p. 65. Následoval ho tam syn Albert 1745. On a jeho žena zemYeli na hore
natou nemoc a byli spolu i pochováni. Podle Albertova testamentu ml dostat statek jeho syn Anton. I ten však skonal na hore
natou nemoc a majetek pYipadl tak jeho sestYe Sophii. Ta si vzala 1772 Wenzela Grimuse. Ten se oženil podruhé a zanechal po sob vdovu Elisabeth. Ponvadž se vdala 1784 za Jakoba Standfesta, mohla Maria, dcera Wenzela Grimuse, hospodáYství na
p. 65 podržet. Marii pojal za ženu 1802 Bernard König, kterého ve vlastnictví následoval 1827 syn Matthias. Matthiasov syn Johann König koupil 1769
p. 9 v Pasekách, kde ho v držení statku následoval 1801 jeho syn Albert. Wenzel König získal 1735 v Dlouhé Stropnici
p. 52. Jeho syn Florian je pYevzal 1771, Florianov syn Anton 1809, vdova po témž Barbara 1834, syn Franz 1839 a posléze jeho dcera Genoveva (
esky Jenovéfa, Jenofa - pozn. pYekl.) Königová 1868.
Hans (
esky to co Hanuš, Honza - pozn. pYekl.) Kopplhuber (to pYíjmení se psalo i Caplhuber
i Gaplhuber) koupil 1656
p. 5. Z jeho rodu tu následovali: syn Simon 1683, Simonov syn Philipp 1709, Philippov syn Matthias 1737, Matthiasov syn Andreas 1743, Andreasov syn Anton 1767, Antonova dcera Katharina 1784. Ta se provdala za Alberta Höckera, zostali však bez dtí. Abraham Kopplhuber nabyl 1687
p. 10. Syn Urban je pYevzal 1728, jeho syn Urban mladší 1752, toho syn Albert 1777, Albertov syn Gregor 1824, toho syn Matthias pak 1849. Vdova po Matthiasovi Magdalena statek prodala 1872. Georg Kopplhuber se stal 1689 majitelem
p. 16. Ten statek vlastnil i jeho syn Matthias od roku 1706 a toho syn Reichard v letech 1734-1755. Vedle Reicharda ml Matthias Kopplhuber ješt syna Melchiora, který koupil 1719
p. 19. Jeho syn Albert koupil 1752
p. 9, zatímco
p. 19 pYešlo 1753 na dalšího syna Josefa, od nho pak na vlastního syna Kaspara. Tomu bylo
ekatelství na statek zaru
eno svatební smlouvou z roku 1795. Kasparova nevsta mla kYestní jméno Magdalena. Právo hospodaYit na statku vyhradil si však nadále otec Josef Kopplhuber. Když pak 1808 Kaspar zemYel, byl sice statek pYipsán jeho vdov Magdalen, právo hospodaYit si podržel pYesto i nadále otec Josef Kopplhuber. 1814 je posléze prodal vdov Magdalen Kopplhuberové. Ta pYedala 1819 svému synu Jakobovi, od nhož pYešel po tYiceti letech na vlastního syna Kaspara Kopplhubera. Jeho bratr Florian získal
p. 68. Už zmínný Matthias Kopplhuber vlastnil od roku 1677
p. 37 a pYenechal je 1722 svému synu Tobiasovi. Ponvadž ten se však podílel na vzpouYe proti novohradskému hrabti Buquoyovi, byl jeho statek 1729 prodán Wenzelu Porschovi. Gregor Kopplhuber vlastnil od roku 1666
p. 62, kde ho 1717 následoval syn Matthias, toho syn Andreas 1745, Andreasov syn Albert 1798, toho syn Jakob 1808, jakobov syn Franz, nad jehož majetkem byl 1865 poYízen totální výpis. 1738 koupil Andreas Kopplhuber
p. 2 a pYedal je 1779 svému synu Simonovi, ten pak 1806 zase svému synu Albertovi. Po Albertov smrti smla tu vdova po nm Rosalia hospodaYit, jak dlouho chtla, poté pak pYedat statek jednomu z obou syno, Johannu
i Franzovi. 1848 byl posléze majetek pYipsán Franzi Kopplhuberovi a jeho manželce Franzisce Wolfové 1852 zajištno právo spoluvlastnictví.
PYíjmení, psané dnes Köstner, znlo dYíve Köstler, alespoH v Dlouhé Stropnici asi tak mezi lety 1665 a 1700. Ješt starší je ovšem tvar Keßler, který zYeteln vyjadYuje povodní význam slova, tj. výrobce kotlo, kotláY. Ponvadž však v místním dialektu se kotli Yíkalo nejinak než Kestl, vyšlo z toho i ozna
ení Yemesla Kestler
i Köstler. Vyskytují se i tvary psané Kastl
i Kästl. Matthias Köstler stal se 1665 majitelem
p. 15. 1688 je pYedal svému synu Melchiorovi, ten pak 1737 zase vlastnímu synu Urbanovi a ten 1764 svému synu Albertovi. Od nho pYešel 1815 majetek na syna Lorenze, který už se psal Köstner, 1839 na vdovu po nm Theresii, 1843 na syna Johanna, 1868 na vdovu po nm Marii, která dom téhož ješt roku prodala synu Johannovi mladšímu. Majitel v roce 1913 uvádí totéž jméno Johann Köstner. Melchior Köstler ml ješt jednoho syna Antona, který 1725 koupil
p. 78. Nikolaus Köstler se 1682 ujal vlastnictví
p. 68. Také jeho syn Adam ml ten dom od roku 1703, jakož i Adamov syn Valentin (1739-1780).
Veit Pischinger získal 1673
p. 44 a pYedal je 1704 svému synu Gallu Pischingerovi, ten zase 1743 vlastnímu synu Josefovi, ten 1788 synu Matthiasovi, ten 1815 svému opt synu Simonovi, nad jehož majetkem byl 1854 poYízen totální výpis. Gallus Pischinger ml ješt jednoho syna Antona. Ten koupil 1747
p. 30 a pYedal majetek 1794 svému synu Gallovi, od nhož 1808 pYešel na jeho vlastního syna Paula. Druhý Antonov syn jménem Adalbert získal 1779
p. 27. Syn Galla Pischingera staršího Albert se stal 1757 majitelem
p. 50.
Georg Pöcher (Pecher, Böcher, Becher) koupil 1660
p. 7 v Šejbách, následujícího roku ten dom prodal a získal v Dlouhé Stropnici
p. 34. 1691 pYedal je svému synu Valentinovi. Christoph Pöcher byl už pYed rokem 1656 majitelem stavení
p. 53, pYedal je ale už téhož roku svému synu Georgovi a koupil v Šejbách 1661
p. 5, hned nato je zase prodal, nabyl rovnž v Šejbách
p. 7 a zbavil se toho domu opt 1663. p. 53 v Dolní Stropnici vlastnil ješt Georgov syn Aegid (
esky Jiljí - pozn. pYekl.) od roku 1693. Jeho syn Bartel koupil ale 1753
p. 59. PYešlo 1779 na jeho syna Adalberta, 1807 na vdovu po témž Ursulu, 1818 na syna Adalberta a 1832 na syna Matthiase. 1878 bylo stavení prodáno. Ml je od Bartela Pöchera získat vlastn jeho syn Matthias. Ten koupil však 1788
p. 34. Jeho syn Franz je pYevzal 1825, od nho ten majetek pYešel na pozostalou vdovu po nm Sophii. Oba bratYi Adalbert (z
p. 59) a Matthias (z
p. 34) zanesli 1788 do pozemkové knihy své podpisy. První se zapsal pYíjmením Poecher, ten druhý Boecher (pokaždé však s malým e nad o). 1836 koupil Adalbert Pöcher
p. 46 a pYedal je 1841 svému synu Franzovi. Roku 1913 byl majitelem domu Paul Pöcher. To, že se tam po chalup i nadále Yíkalo Bartler-Franz svd
í výmluvn o tom, že Bartel Pöcher z roku 1753 byl pYedkem Franze Pöchera.
Gregor Prein vlastnil pYed rokem 1655 dom
p. 43. Platby ml konat na Paula a Christinu Preinovy. 1663 pYedal majetek synu Urbanovi. Ten u
inil pYed svou smrtí poslední poYízení, jímž dom pYipadl 1670 synovi Urbanu Pöcherovi mladšímu. Toho syn Paul pYevzal stavení 1691, ale 1731 vymnil je s Josefem Antonim v Pasekách, kde získal tamjší jeho
p. 19. PYedal je ihned svému synu Albertovi, ten 1764 svému synu Josefovi, Josef 1806 vlastnímu synu Bernardovi, ten synu Matthiasovi, zatímco druhý jeho syn Philipp koupil 1832 dom
p. 8 a jeho syn Anton pak 1870
p. 20. 1670 obdržel Veit Prein od svého otce Urbana Preina staršího 8 kop (?) podle posledního poYízení zesnulého. 1660 koupil
p. 44, vymnil je 1673 za
p. 41, které 1690 pYedal svému zeti Josefu Grimusovi.
Prinzové pYišli do Dlouhé Stropnice z ByHova (Böhmdorf). Jakob Prinz, syn Paula Prinze z ByHova, koupil 1715
p. 49, kde se oženil s Annou, dcerou Martina Seidla. 1718 prodal dom svému bratru Matthiasi Prinzovi. Gregor Prinz koupil 1741
p. 34, vymnil je téhož roku za
p. 31 a 1750 získal novou výmnou
p. 47. Po jeho smrti - byl v lese zasažen padajícím stromem a zemYel dv hodiny nato - byl majetek pYiY
en vdov po nm KlaYe. Ta se znovu provdala za Antona Sieße. Ten sml na
p. 47 hospodaYit 24 let a ml je pak pYedat Prinzových synu Franzovi. 1806 byl statek témuž skute
n pYipsán. Podle Franzova ustanovení ml být pYedán jeho jedinému synu Bernardovi, který byl 1826 skute
n zapsán jako majitel s dodatkem, že jeho matka Sophia smí tu ješt 18 let hospodaYit. Když pak ale Bernard zemYel, prodala vdova 1830 statek Paulu Frösslovi.
Matthias Reiter, který pojal za ženu vdovu Marii Grimusovou a získal tím i
p. 38, byl syn Melchiora Reitera z BedYichova
p. 11. Jeho dd Georg Reiter koupil stavení
p. 11 v BedYichov roku 1695. Matthiase následoval 1779 na
p. 38 v Dlouhé Stropnici jeho syn Jakob, toho syn Albert Reiter 1812. Ten zemYel už rok nato 1813 ustanovil pYed smrtí, že statek pYipadne jeho dceYi BarbaYe, vdova po nm že však može ješt po 24 let vést hospodáYství. Vdova Katharina se 1814 vdala za Matthiase Höckera. Ten zesnul 1820 a dcera Barbara rok pYedtím 1819. Tím se stala vdova vlastnicí majetku a vdala se poté znovu za Floriana Sieße z BedYichova. Simon Reiter byl syn Gregora Reitera v Šejbách
p. 6. Otcovský statek pYevzal jeho bratr Karl. Další bratr Simonov jménem Urban Reiter se stal duchovním, byl 1735 kaplanem v Benešov nad ernou (Deutsch-Beneschau) a odešel na v
nost v Praze 1743. Simon Reiter se oženil s dcerou Martina Raidla (též Saidla) a získal tím
p. 55 v roce 1710. Vdova po nm se ujala majetku 1729 a pYedala jej 1739 synu Gregoru Reiterovi. Od nho pYešel 1777 na jeho syna Thomase a od toho pak zase 1821 na jeho vlastního syna Josefa Reitera.
Kaspar Scheibner (psal se i Scheimber podle vsi Šejby, v náYe
í i písemnostech objevující se nkdy ve tvaru Scheimb) vlastnil pYed rokem 1663
p. 29. V tomto roce pYedal je svému synu Gallovi, ten 1704 zase svému synu Georgovi, ten 1746 synu Lorenzovi, ten 1788 svému synu Matthiasovi, tento synu Lorenzovi 1808, ten zase svému synu Ignazovi (
esky Hynkovi - pozn. pYekl.), po nmž následovala jeho pozostalá vdova Barbara 1841. V dražb nabyl toho majetku 1848 Simon Scheibner, po nm v jeho držení od roku 1882 následoval Johann Scheibner, pravdpodobn Simonov syn. Syn Galla Scheibnera Lukas koupil 1724
p. 41 a pYedal je 1745 svému synu Andreasovi. Od nho pYešel statek 1789 na jeho syna Galla, od toho zas 1819 na vlastního syna Thomase. Ten roku 1845 vymnil dom za jiný v Jedlici (Göllitz) a odešel tam. TYetí syn Galla Scheibnera Paul koupil 1701
p. 8 v Pasekách, 1715 je pYevzala vdova po nm Margareta a pYedala je 1750 synu Bartelovi. Druhý syn Georgov koupil 1746
p. 64, vymnil je pak 1756 za
p. 49. Jmenoval se Anton. Jeho syn Josef získal statek roku 1779, Josefov syn Matthias 1808, Matthiasov syn Gallus 1819, až byl dom posléze 1836 prodán Andreasi Fasslovi ze Šejb.
Roku 1677 koupil Martin Raidl ze Svéboh (Zweiendorf)
p. 55 v Dlouhé Stropnici. Ve své závti je však kupodivu psán Saidl. Ve Svébohách se v té dob vyskytují Raidlovi jako majitelé usedlostí, náYe
n bylo pYíjmení psáno Roadl. 1710 bylo
p. 55 pYipsáno Martinov dceYi Ann Saidlové. Její otec ml ješt dva syny, Wilhelm Seidl získal 1697
p. 25 v Chlupaté Vsi. Jeho potomci v držení toho statku následovali takto: syn Aegid 1735 - od nho se tam po chalup Yíkalo Jidei (viz podoba s
eským Jiljí - pozn. pYekl.), toho syn Nikolaus, Nikolausov syn Peter 1811, toho syn Adalbert 1852, Adalbertov syn Josef 1894. Peterov druhý syn Josef Seidl stal se 1850 majitelem
p. 11, jeho syn Ignaz 1889, toho syn Josef následoval pak. Druhý syn Martina Seidla koupil 1721 v Dobré Vod
p. 4, statek držel po nm i jeho syn Urban v letech 1753-1793. Odtud se pYíjmení Seidl z Dlouhé Stropnice nadlouho ztrácí.
Paul Standfest se 1695 oženil s vdovou Elisabeth Herzogovou a získal tím
p. 78, které 1740 vymnil za
p. 80. Ten statek pYešel 1730 na jeho syna Veita Standfesta, poté na Veitova syna Petera 1765, od nho pYipadl 1799 synu Adalbertovi. Zee Matthias Sieß z BedYichova získal jej 1825, zemYel však už následujícího roku. Benedikt Standfest z VeveYí (Piberschlag) - nebyl to selský syn - oženil se 1669 s vdovou Evou Scheibnerovou,
ímž mu bylo v roce 1670 pYipsáno
p. 12. Jeho nástupci tam byli syn Lorenz 1716, toho syn Andreas 1729, Andreasov syn Franz 1759; podle jeho vole ml pYevzít hospodáYství syn Andreas, ten je nechal ale na 9 let pYepsat na svou matku Marii Standfestovou. Tហmu statek pYedala 1795. Jeho syn Johann Standfest vlastnil jej v letech 1829-1834.
Anton Süß (pYíjmení se dYíve psalo Sieß) byl syn Matthiase Süße z BedYichova
p. 22. Koupil 1785 v Dlouhé Stropnici
p. 47. Florian Süß z BedYichova se stal podobn jako jiní majitelem statku ženitbou (Anton Süß tak u
inil, jak už výše uvedeno ješt se starší podobou jeho pYíjmení, sHatkem s vdovou Klarou Prinzovou - viz odstavec o rodu Prinzových!). Roku 1821 uzavYel totiž manželství s vdovou Katharinou Höckerovou a získal tak
p. 38. Matthias Süß z BedYichova si vzal za ženu dceru Adalberta Standfesta Katharinu a byl mu 1825 na základ toho pYipsáno
p. 80. Odešel však na v
nost už následujícícho roku a vdova Katharina držela statek 1827 s podmínkou, že ho pYedá nejstaršímu synovi anebo, zemYe-li tento pYed
asn, druhému ze syno Jakobovi po dovršení 24 let jeho vku. K tomu ovšem nedošlo. Katharina Süßová, znovu provdaná Herzogová, prodala 1839 statek Matthiasi Herzogovi poté, co jí byl v témže roce pYipsán.
Rod Tauscho má pro Dlouhou Stropnici jen nepatrný význam. Thomas Tausch tu prodal 1655
p. 27 a Jakob Tausch se zbavil 1673 rovnž prodejem
p. 59. Jeho syn Martin odešel do Pasek a získal tam 1668
p. 6. Z jeho rodu drželi ten statek Tauschové ješt po
tyYi genrace. Poslední z Tauscho byl Anton, který se stal v Dlouhé Stropnici majitelem
p. 6. Zanechal dceru Katharinu, které byl dom pYipsán roku 1856.
Gallus Trillsam neml 1655 ješt zcela splacen svoj dom
p. 57. 1670 pYenechal jej svému synu Urbanovi, ten 1716 zase vlastnímu synu Matthiasovi, ten svému synu Bernardovi 1761. Bernard Trillsam zemYel ve vku 44 let. Vdova po nm Regina se znovu oženila s Johannem Höckerem, který 1773 vykonal prvou splátku na
p. 57. Urban Trillsam ml ješt jednoho syna Lorenze. Ten se stal 1704 majitelem
p. 39, pYedal je pak 1736 svému synu Antonovi. V textu smlouvy stojí ovšem psáno Thomas namísto Anton, pYepis je nicmén opraven na správnou podobu jména. Vdova po Antonovi Maria oženila se 1757 znovu s Jakobem Höckerem, Antonov a její syn Thomas koupil 1761
p. 32.
Andreas Wögerbauer z Jedlice koupil 1725
p. 27. Jeho syn Andreas se stal 1759 jeho nástupcem. Po jeho smrti mla pYevzít statek vdova Elisabeth, která se však 1779 znovu vdala za Adalberta Pischingera a
p. 27 získal 1818 Andreasov a její syn Thomas Wögerbauer. Ten majetek po otci pYedal 1835 svému synu Johannovi. Majitel roku 1913 se uvádí téhož jména Johann Wögerbauer. Další syn prvého Andrease, jménem Jakob. získal 1772
p. 17. Jeho syn Martin pYevzal dom 1796 a 1835 jej pYedal svému synu Bernardovi. Pt let nato bylo do listin zaneseno spoluvlastnické právo pro jeho ženu Annu, selskou dceru z Mýtin (Kropfschlag). TYetí syn Andrease staršího, jménem Michael, zakoupil se v Pasekách.
Sudetendeutsche Familienforschung, 11, 1938-1939, s. 87- 95